34.díl - Osudné stěhování

24. srpna 2009 v 11:49 | Ila |  Osudné stěhování
Tady je další díl a doufám, že se vám bude líbit ;). Do konce prázdnin snad napíšu ještě 2-3 díly. Chtěla jsem tuto povídku dokončit do konce prázdnin, ale nějak mi to nevychází.
Pěkný čtení.
--------------------------------------------------

"No, tak to si mě vážně zaskočila…..já ani sama nevím. Prostě………je to těžký. V tuhle chvíli vůbec nevím."
"Tohle by si měla vědět ne?"
"Ale já vážně nevím. Už od začátku je to všechno komplikovaný, takový na nic. Když to tak vemu, jen jsme spolu spali. Líbil se mi, úplně jsem z něho byla mimo, v jednu chvíli jsem si myslela, že k němu cítím víc. Ale na druhou stranu si řikám, že to bylo chvilkový pobláznění. On je ten typ kluka, kterýho jsem vždycky chtěla a nikdy jsem neměla. Totálně ujetýho namachrovanýho týpka, kterej vypadá jak drsňák, ale přitom je úplnej opak. Když ho člověk pozná víc, tak je vážně citlivej. Jeho smysl pro humor, ten krásně rozkošnej ksichtík. To tetování a piercing na něm úplně žeru a ty jeho pihy na těle…" při mém "úžasném" rozplývání jsem se podívala na Káju a ta nestačila zírat. "Juj, to jsem nějak přehnala." červená jak rajče jsem sklopila hlavu.

"A teď mi řikej, že k němu nic necejtíš!" pousmála se na mě a kroutila hlavou. "Nejdřív mi tady začneš vyprávět jakýho kluka si vždycky chtěla až z toho přejdeš na Izzyho xD. Sakra Ilčo přiznej si to, teďka jsi na něj naštvaná a asi i na sebe za to všechno, ale přiznej barvu!"
"Fakt ne, tohle byl jen malej výpadek. A nezkoušej tady na mě nějaký psychologický kecy prosím."
"Ilčo, Ilčo, seš beznadějnej případ." chvíli ani jedna nic neříkala, ale už jsme byli před domem. Máma byla samozřejmě na zahrádce, to je její život =). Táta byl v obýváku a dělal něco do práce, měl u sebe spoustu papírů a pořád s někým telefonoval. Venku svítilo sluníčko a tak jsem se šla s Kájou opalovat a blbli jsme v bazénu. Nějak jsme zapomněli na čas.
"Mamíííí, kolik je hodin?"
"Počkej podívám se………..17:42."
"Díky." pár sekund jsme ještě leželi na dece a stále se opalovali, než nám to docvaklo. "COŽE?!!!"
zakřičela jsem a rychle se zvedla. Kája situaci taky pochopila a zaječela, "Sakra, dělej! Musíme se oblíknout!"
"To nestíháme, máme ještě trochu mokrý vlasy z bazénu."
"Bože, tak dělej a nemel." a rychle běžela domu.
"Co se děje holky? Proč tak blbnete?"
"Ale není čas na vysvětlování mami. V 18 hodin pro nás přijede auto a jedem na večeři. Musím se připravit." už jsem chtěla běžet domu, ale máma na mě zakřičela ať se zastavim, že o ničem neví. Samozřejmě začal výslech, s kym, proč, kam, atd……..Já myslela, že to nepřežiju a když jsem nervózní, tak se s mámou vždycky pohádám. Naštěstí, teďka ne. Máma mě pochopila a řekla ať už jdu. Rychlostí blesku jsem běžela do svého pokoje kde už byla Kája a vybírala si oblečení.
"Co si mám vzít na sebe?"
"Já vážně nevim, ptala jsem se přece kluků a nic neřekli, byla si u toho."
"Jo, ale já fakt nevim. Myslíš, že se musíme oblíknout nějak nóbl, že nás berou do nějaký skvělý restaurace nebo jen tak do fastfoodu?"
"Kájo, už po padesátý ti řikám, že nevim! Nejsem vědma!"
"Tak nějaký tušení nebo jak se tomu říká. Tvůj instinkt ti říká co?"
"Že nevim."
"Sakra Ilčo? Poraď."
"Já tě snad zabiju, tak co říká tvůj instinkt?"
"Že mám dát na tvůj."
"Ty vole jeden xD." já už z toho nemohla a musela jsem vypadat jak blázen. Obě jsme mimo.
"Víš co? Vemem si něco pohodlnýho na sebe."
"OK, konečně něco." Kája si na sebe vzala svoje oblíbené džíny, conversky a proužkaté tílko. A já samozřejmě svoje vysněné džíny, které jsem si nedávno koupila. Červené tílko, tenisky a hlavně jsem nezapomněla na můj nejoblíbenější řetízek s lebkou.
"Kolik je?"
"Počkej!" začala jsem štrachat mobil, kterej jsem nemohla najít.
"Vždyť tady máš někde budík ne?"
"Jo, ale nefunguje!"
"Tak kolik je? Já mám mobil dole v kuchyni. Ilčo dělej, potřebuju vědět kolik mám času!"
"Neznervózňuj mě! Ááááá už ho mám, je 17:56."
"Tak to nedáme =(."
"Když budeš pořád kecat, tak ne!" obě jsme se rozeběhli do koupelny. No a co se nestalo? Ve dveřích do koupelny jsme se pěkně bouchli hlavama.
"Tak to né….kurňa to bolí jak sviň!"
"Au, já tě Ilčo zabiju."
"Mě? Neměla si sem tak letěť."
"Hele nesváděj to na mě." obě jsme si drželi hlavy a šli pomalym krokem k zrcadlu.
"Přidej, už je 17:59." Kája na mě vykulila oči a jelo se. Tak rychle jsem si nikdy neupravila vlasy a nenamalovala. Snažila jsem se namalovat nějak obyčejně a nenápadně. Konečně jsme se s Kájou doupravovali.
"Jak vypadám?"
"Jako vždy, skvěle :-*. Ale čeky, tady to máš trošku mázlý, uprav si to a je to bombastický." ihned si to upravila a samozřejmě na to samé jsem se zeptala taky. Všechno bylo v pohodě. Mrkla jsem se na mobil a bylo 18:05. Rychle jsme běželi do pokoje, vzali si tašky přes rameno, hodili jsme si tam mikinu, mobil, peněženku a běželi jsme dolu. Táta si nemohl odpustit nějakou poznámku ale mamka se nás zastala a řekla, že vypadáme skvěle a ať se dobře bavíme. Hlavně ať zavoláme v kolik se vrátíme a tak. Nějak jsem to všechno nevnímala, pospíchali jsme a tak jsem všechno odkejvala. Vyběhli jsme ven a nikde žádné auto.
"Tak a máme po ptákách. Je 18:10, určitě už odjelo."
"Ilčo nech toho, určitě tu ještě ani nebylo."
"To je blbost. Vždyť oni jsou slavný, tak když objednaj nějaký auto, tak přijede na čas ne?"
"Božínku ty si, ale optimista…….A jak tak koukám, si z toho nějaká vedle. Já myslela, že se s klukama nějak nechceš vidět. Když jsme měli jít do studia, to bylo keců a najednou…."
"Prostě se chci s klukama rozloučit je na tom něco špatnýho? Nic neříkej jo. DOST!" jen se na mě usmála a nic neřekla. Po pár minutách jsem to začala vzdávat, nikde žádný auto a chtěla jsem jít domu. Bylo už 18:20, ukázala jsem mobil i Káje a jen jsme smutně vydechli. Už jsme se otáčeli, že půjdem domů a najednou jsme uslyšeli auto jak vjíždí do naší ulice. Zastavilo před náma menší auto zeleno-modré barvy a někdo z něj začal vylejzat. Docela nás překvapilo kdo to byl.

Autorka: Ila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 janča janča | E-mail | 24. srpna 2009 v 13:01 | Reagovat

pokračkooooo

2 nikca nikca | 24. srpna 2009 v 15:52 | Reagovat

honem pokracko

3 Marky :)*>>Nejžlutější a nejzářivější sluníčko Ilušky a Kajušky xD<<< Marky :)*>>Nejžlutější a nejzářivější sluníčko Ilušky a Kajušky xD<<< | E-mail | Web | 24. srpna 2009 v 19:08 | Reagovat

Mě se pořád nechce psát pokráčko xD ale tak pokráčko xD

4 US5 US5 | Web | 24. srpna 2009 v 21:05 | Reagovat

a nemáš naprodej nějaký cd za dobrou cenu

5 US5 US5 | Web | 24. srpna 2009 v 21:05 | Reagovat

myslím tím jako US5

6 N.Izzy N.Izzy | 24. srpna 2009 v 21:22 | Reagovat

Ouuu to je spatny pís daaal pokrackooo :-)

7 Hime Hime | Web | 25. srpna 2009 v 11:35 | Reagovat

Ahoj, nevím jestli jsem ti to už psala, ale máš u nás hotovej ten design. Nakonec jsem ho teda udělala já, doufám, že se bude líbit :-) Jestli ne, napiš mi to, prosím tě, upřímně a já ho dám do volných layoutů.

8 Ájinka Ájinka | Web | 25. srpna 2009 v 12:21 | Reagovat

na mém blogu je POSLEDNÍ MOŽNOST HLASOVAT v anketce o nejlepší obálku.Poče hlasů je velmi těsný,takže i TVŮJ hlas může Vše změnit.hlasuj prosím v anketce na mém blogu

9 Marta a Nikol,tvoje sbénko,které tě má moc rádo Marta a Nikol,tvoje sbénko,které tě má moc rádo | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 17:15 | Reagovat

Ahojky sbénko =)
Jenom obíháme,protože jsme si řekni,že jsme tu dlouho nebyli.Tak jak se vede?Co blog?Co prázdniny?už se blíží ke konci.A co škola těšíš se?.Tak my fičíme zase obíhat další.
Papa a brzo zase se ozveme.
Marťa a Nikol

10 Madzia Madzia | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 21:06 | Reagovat

Yes, it's me :)
I saw this pic before but thank you :*

and sorry for my late answer but I as in Italy and I came back hope today.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama